|
Veselé loučeníVydáno dne 31. 12. 2005 (536 přečtení) PojÄŹme se vesele rozlouÄŤit s rokem, kterĂ˝ nás provázel 365 dnĂ. Vtipy z prostĹ™edĂ stolnĂho tenisu jsem sice nenašel, ale snad vás pobavĂ i ty jinĂ©. SuperpoÄŤĂtaÄŤ stál na konci montážnĂ linky Supertovárny. Zrovna k nÄ›mu pĹ™išla exkurze. ManaĹľer pĹ™istoupil k poÄŤĂtaÄŤi, aby pĹ™edvedl malou ukázku. "Tohle je SuperpoÄŤĂtaÄŤ. Dá vám inteligentnĂ a správnou odpověď na jakoukoliv otázku, kterou mu poloĹľĂte." Jeden chytrák (v kaĹľdĂ© skupinÄ› nÄ›jakĂ˝ je) vystoupil z Ĺ™ady a do mikrofonu SuperpoÄŤĂtaÄŤe povĂdá: "Kde je mĹŻj otec?" Ozvalo se huÄŤenĂ a cvakánĂ, zablikala svÄ›tĂ˝lka, jak to vÄ›tšinou vĂ˝robci zaĹ™ĂdĂ, aby udÄ›lali dojem, a vyskoÄŤila kartiÄŤka s nápisem: "Rybařà na OtavÄ›." Chlápek se zaÄŤne smát: "Hahaha, to byl chyták. MĹŻj otec je uĹľ deset let po smrti!" ManaĹľer neztratĂ hlavu a povĂdá: "Je mi lĂto, Ĺľe nejste spokojen s odpovÄ›dĂ, ale vĂte, Ĺľe poÄŤĂtaÄŤe jsou velmi pĹ™esnĂ©. Zkuste svĹŻj dotaz zformulovat jinak." Chytrák to zkusil: "Kde je manĹľel mĂ© matky?" PoÄŤĂtaÄŤ zase zablikal, zacvakal a vypadla kartiÄŤka s textem: "MrtvĂ˝. A tvĹŻj otec pořád rybařà na OtavÄ›." VĂte, jak poznáte, Ĺľe jste závislĂ na Internetu? KdyĹľ narazĂte autem do svodidel, prvnĂ, co hledáte, je tlaÄŤĂtko 'Back'! Jde takhle debil po lese a najednou pĹ™ed sebou spatřà obrovskĂ©ho hĹ™iba, napĹ™ahuje nohu a Ĺ™Ăká: "JĂ©, hele, houba." Najednou hĹ™ib zvedne klobouk a sdÄ›luje milĂ©mu debilovi, Ĺľe je dÄ›deÄŤek hĹ™ĂbeÄŤek a Ĺľe mu splnĂ tĹ™i přánĂ. A debil Ĺ™Ăká: "He, já uĹľ nechci bĂ˝t debil." "He, já uĹľ nejsem debil, já se z toho podÄ›lám." "JĂ©, ja se podÄ›lal, sem já to ale debil." "JĂ©, hele, houba..." Ĺ?Ăká maminka: "PepĂÄŤku, co dÄ›láš?" PepĂÄŤek odpovĂ: "Ale jen zatloukám hĹ™ebĂk." "Tak aĹĄ se nebouchneš do prstu." "Ĺ ĂlĂš?!! Nejsem blbej, držà mi ho Alenka." Jednou pozdÄ› v noci se PepĂÄŤek probudil a slyšel z loĹľnice rodiÄŤĹŻ nÄ›jakĂ© hlasitĂ© zvuky. Vyhrabal se z postele a vydal se do pĹ™edsĂnÄ›. NeĹľ došel ke dveĹ™Ăm loĹľnice, zvuky ustaly a v koupelnÄ› se rozsvĂtilo. PepĂÄŤek tedy zatoÄŤil do koupelny a tam narazil na tatĂnka, kterĂ˝ si zrovna sundaval prezervativ. "Tati, co to dÄ›láš?" Otec se nervĂłznÄ› rozhlĂĹľel a pĹ™emýšlel, co synkovi Ĺ™ekne. Nakonec vykoktal: "Eh, kontroluju, jestli v koupelnÄ› nejsou myši." PepĂÄŤek se na tatĂnka zmatenÄ› podĂval a Ĺ™Ăká: "Ale co to dÄ›láš? Ty je šukáš?" TatĂnek s maminkou jdou na ples, ale nevÄ›dĂ, co si poÄŤĂt s malĂ˝m PepĂÄŤkem. TatĂnek dostane nápad: "Tak mu nasadĂme sluchátka, pustĂme mu pohádku, a on pÄ›knÄ› usne." Tak uÄŤinili a odešli se bavit. KdyĹľ se ke ÄŤtvrtĂ© rannĂ vracĂ, v pokojĂku se ještÄ› svĂtĂ. "Klid maminko, to on jak usnul po tĂ© pohádce, tak jenom nezhasnul." Vejdou do pokoje, uprostĹ™ed mĂstnosti stojĂ PepĂÄŤek, oÄŤi podlitĂ© krvĂ, roztrhanĂ© pyĹľamo, podivnÄ› se klátĂ a vykĹ™ikuje: "JĂ? CHCI, JĂ? CHCI, CHCI, CHCI!" RodiÄŤe jsou zděšeni, pĹ™ijdou k PepĂÄŤkovi a sundajĂ mu sluchátka, ze kterĂ˝ch se ozĂ˝vá: "MilĂ© dÄ›ti, chcete slyšet pohádku o chhrrrr.. milĂ© dÄ›ti chcete slyšet pohádku .chhrrrr.. milĂ©.." Na zasedánĂ vĂ˝konnĂ© rady ÄŚSSD povĂdá jejĂ pĹ™edseda: "Po volbách, kterĂ© letos urÄŤitÄ› vyhrajeme, budeme nominovat na ministra financĂ pana kardinála." Jeden novinář se ptá, proÄŤ zrovna pana kardinála. "Pane, odpověď je zcela jednoduchá. Pan kardinál vĂ, kde je BĹŻh a jenom BĹŻh vĂ, kam ODS zašantroÄŤila penĂze našeho státu." ODS a ÄŚSSD se konecne pĹ™estaly pĹ™Ăt o hranici odchodu do dĹŻchodu a shodli se na novĂ˝ch pravidlech. Žádost o odchod do dĹŻchodu si mĹŻĹľe podat kaĹľdĂ˝, bez ohledu na poÄŤet odparcovanĂ˝ch roku. Do třà mÄ›sĂcu po podánà žádosti však bude odvezen do Bratislavy a bude muset pĹ™eplavat Dunaj. Pokud se mu to podaĹ™Ă, bude muset ještÄ› pracovat. Co je to socialismus? ZĹ™ĂzenĂ, kterĂ© neobvykle smÄ›le pĹ™ekonává pĹ™ekážky, kterĂ© se v žádnĂ©m jinĂ©m zĹ™ĂzenĂ nevyskytujĂ a ani vyskytovat nemohou. SedĂ dva trestanci na cele a rozmlouvajĂ: "Tak mi Ĺ™ekni, za co tady jseš?" ptá se prvnĂ druhĂ©ho. "Za lenost," odpovĂ druhĂ˝. "Za lenost? Jak je to moĹľnĂ˝?" "Ale, to bylo tak: SedĂm s kámošem v hospodÄ› a vyprávĂme si opravdu dobrĂ˝ politickĂ˝ fĂłry. No a jak jdu z hospody domĹŻ, Ĺ™Ăkám si: 'Ráno pĹŻjdu toho hajzla udat.' No a von sviĹ?a tam byl uĹľ veÄŤer!" ÄŚĹŻrá na chodnĂku pÄ›tiletĂ˝ kluk. PĹ™ijde k nÄ›mu policajt: „To se tady nesmĂ. OkamĹľitÄ› pĹ™estaĹ? nebo ti toho tvĂ˝ho camfrdlĂka uĹ™Ăznu.“ Kluk jde dál a za chvĂli vidĂ nad kanálem na bobku holÄŤiÄŤku: „Hele, to se nesmĂ,“ kĹ™iÄŤĂ na ni, zvedne jĂ sukĂ˝nku, ale pak mávne rukou: „Čůrej dál. U tebe uĹľ ten polda byl, viÄŹ?“ ( Celý článek | Autor: Miloslav Fuček |
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.